Patřím k lidem, kteří ve svém životě prošli mnoha způsoby bydlení. Stěhoval jsem se dokonce třináctkrát a vyzkoušel si bydlení v rodinných domech a městských bytech v osobním vlastnictví nebo formou pronájmu. Z těch mnohaletých zkušeností mohu vyvodit jeden jediný jednoznačný závěr: Už nikdy více pronájem! Bydlet ve vlastním domě, mít vlastní střechu nad hlavou, i kdyby to byla třeba dřevěná kůlna, ale na vlastním pozemku, považuji za jednu z klíčových životních hodnot. Proč bych raději bydlel ve vlastním příbytku a nemám zájem o nájemní bydlení?
Úvěr versus pronájem. Když se má rodina v době socialismu stěhovala z menšího rodinného domu do většího, šlo o vlastní objekt, který byl částečně financován úvěrem. Jistě, že splácení úvěru na bydlení vyžadovalo jisté odříkání a nebylo to zrovna snadné životní období, ale s každou splátkou se přibližoval den, kdy nám dům bude patřit celý. A ten den nadešel a od té doby již žádný úvěr nebyl zapotřebí. Když jsem se od rodiny odstěhoval a s přítelkyní si pronajal městský byt, měli jsme sice střechu nad hlavou, ale za deset let pronájmu jsme zaplatili do cizí kapsy slušnou sumu, která by se později hodila pro splátky vlastního bydlení.
Pronajatý objekt vám nepatří a nikdy patřit nebude. Leda, že byste jej od pronajímatele koupili, kdyby měl zájem o prodej. V pronajatém bytě mi nevyhovovala kuchyně, rád bych vyměnil podlahovou krytinu, rekonstruoval elektroinstalaci a také vodovodní a odpadové potrubí. Byl tu ještě starý typ toalety s plastovou splachovací nádržkou, kterou bych také rekonstruoval, ovšem nebyl to náš byt, tak jsme museli tyto potíže snášet. A za deset let nám pronajímatel vypověděl nájemní smlouvu a byli jsme zas rázem na ulici.
Tímto chci říci, že považuji stavbu domu na klíč za vhodné řešení vlastního bydlení, neboť jednou bude dům váš, pokud dodržíte smluvní ujednání ohledně jeho financování. Zároveň si v domě a s domem můžete dělat, co chcete. Je to váš majetek a i když nejsem typ člověka, co by majetek nesmyslně hromadil, vlastní bydlení nepovažuji za nesmyslné hromadění majetku, ale přesně naopak za naprosto zásadní udržení vlastní existence bez zbytečného stresu.